Ochranná známka je zaregistrované označení pro konkrétní výrobky nebo služby. Ochranná známka dává majiteli ochranné známky monopol (až na několik výjimek) označovat tyto výrobky a služby právě tímto označením.
Jako ochrannou známku si můžeme zapsat označení, které je způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby v obchodním styku. Takové označení musí být zároveň možné určitým způsobem vyjádřit v rejstříku ochranných známek.[1]
Ochrannou známkou je tedy jakékoliv označení, které splňuje definiční znaky ochranné známky a bylo jako ochranná známka příslušným úřadem zapsáno. Úřad průmyslového vlastnictví nebo Úřad evropské unie pro duševní vlastnictví ochrannou známku do rejstříku ochranných známek zapíše, pokud byla správně podána přihláška ochranné známky, byl zaplacen správní poplatek a úspěšně proběhlo řízení o přihlášce ochranné známky (nebyly podány námitky, námitky byly zamítnuty, došlo k zpětvzetí námitek apod.).
Ochranná známka svým vlastníkům dává právo označení užívat v obchodním styku spolu se svými výrobky a službami, pro které byla zapsána. Vlastník ochranné známky za tímto účelem může zapsaným identifikátorem označit své výrobky a služby nebo obaly svých výrobků a tím je rozlišit od konkurenčních výrobků na trhu a pod tímto označením výrobky na trh také uvádět. Vlastník dále může ochrannou známku využívat k propagaci svých výrobků v reklamě. Zároveň ochranná známka poskytuje svému vlastníkovi ochranu před tím, aby někdo další využíval v obchodním styku shodné nebo podobné označení pro shodné nebo podobné výrobky a služby.
Do roku 2019 muselo být označení, které mohlo být zapsáno jako ochranná známka, vždy graficky znázornitelné. Dnes už způsobilost označení být graficky znázorněno není rozhodující. To ale neznamená, že všechna označení nyní mohou být zapsána jako ochranná známka. Označení nemusí být zachytitelné zrakem, přesto musí být smysly dostatečně jasně a přesně objektivně vnímatelné a trvalé.[2]
Jako ochrannou známku si tedy můžete zapsat distinktivní označení obrazové, slovní, obrazové obsahující slovní prvky, prostorové (například tvar vašeho výrobku), prostorové se slovními prvky, ale také označení typu originální a všeobecně rozpoznatelné barvy nebo kombinace barev (například fialová barva pro Milka výrobky), označení vzorové, poziční, zvukové, multimediální, a poměrně nově také hologramové.[3]
Zároveň národní ochranná známka přihlašovaná v České republice musí splňovat podmínky zápisné způsobilosti ochranných známek podle zákona o ochranných známkách. To znamená, že ochranná známka nesmí mít se starší ochrannou známkou shodné nebo podobné označení pro shodné nebo podobné výrobky a služby. Ochranná známka také nesmí například být vulgární, urážlivá, klamavá a nesmí obsahovat státní a náboženské symboly.
Přihlášku k zápisu ochranné známky může podat jak právnická osoba, tak fyzická osoba. Zároveň přihlašovatelem ochranné známky může být od 1. 4. 2007, kdy došlo k novelizaci zákona o ochranných známkách, podnikatel i nepodnikatel. Pozor ale na skutečnost, že ochranná známka poskytuje svému vlastníkovi ochranu pouze v obchodním styku.
Přihláška ochranné známky musí obsahovat, kromě údaje o totožnosti přihlašovatele a objektivně vnímatelného vyjádření označení, také vymezení výrobků a služeb, pro které chcete ochrannou známku zapsat. Pro toto vymezení výrobků a služeb v přihlášce ochranné známky se používají tzv. třídy podle Niceského třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek. Těchto tříd je celkem 45[4] a každá z nich ve svém záhlaví upravuje obory, do kterých výrobky a služby spadající pod tuto třídu v zásadě patří. Kromě záhlaví obsahuje každá třída také abecední seznam konkrétních výrobků a služeb, které do třídy náležejí.
Ve své přihlášce musíte zvolit, zda chcete ochrannou známku zapsat pro všechny výrobky a služby dané třídy nebo pouze pro některé. V případě, kdy v přihlášce zvolíte pouze některé výrobky a služby z jedné třídy, je nutné, abyste je zároveň dostatečně upřesnili. Pokud tak neučiníte a rozhodnete se výrobky a služby dále v přihlášce definovat pouze pomocí obecného záhlaví každé třídy, takto zapsaná ochranná známka bude poskytovat ochranu pouze výrobkům a službám, které odpovídají jazykovému rozsahu pojmů užitých v záhlaví dané třídy.[5] Označení využité v záhlaví však stále musí splňovat požadavek jasnosti a přesnosti. K dnešnímu dni záhlaví pěti tříd obsahuje označení, které tento požadavek nesplňují, jsou obecné, a tak pouze pomocí nich nemůžete definovat v přihlášce ochranné známky své výrobky a služby. Jedná se o označení Stroje (třída 7), Opravy (třída 37), Instalační služby (třída 37), Zpracování materiálů (třída 40) a Osobní a sociální služby poskytované ostatními za účelem uspokojování potřeb jednotlivců (třída 45).[6]
Po podání přihlášky ochranné známky není obecně možné provádět již žádné její dodatečné úpravy, pokud to není zákonem výslovně povoleno. Jednou z takových výjimek je možnost přihlašovatele kdykoliv omezit třídy výrobků a služeb přihlašované ochranné známky. Naopak nikdy po podání přihlášky již není možné seznam výrobků a služeb rozšiřovat nebo měnit (jinak, než výrobky či služby odebírat).
Přihlašovateli nicméně vždy náleží právo přihlášku ochranné známky vzít zpět. Také existuje možnost přihlašovatele přihlášku pro více výrobků a služeb rozdělit do dvou a více samostatných přihlášek. Právo omezit přihlášku, vzít přihlášku zpět a rozdělit přihlášku má přihlašovatel do doby zápisu ochranné známky v rejstříku.
Společně s podáním přihlášky ochranné známky je nutné zaplatit také správní poplatek. Pokud se jedná o přihlášku individuální ochranné známky, činí správní poplatek 5 000 Kč pro tři třídy výrobků a služeb. V případě, kdy přihlašujeme ochrannou známku pro více než tři třídy výrobků a služeb, navyšuje se správní poplatek o 500 Kč s každou další třídou. U podání přihlášky pro zápis kolektivní ochranní známky (viz níže) činní správní poplatek 10 000 Kč.
Národní ochranná známka je platná po dobu 10 let, poté je nutné požádat o její prodloužení. S žádostí o prodloužení doby platnosti ochranné známky je znovu nutné zaplatit správní poplatek. Pokud je žádost o prodloužení podána včas, výše tohoto poplatku činí 2 500 Kč. Při prodlužování platnosti již registrované ochranné známky počet tříd výši správního poplatku neovlivňuje. Při zmeškání lhůty je možné o prodloužení platnosti ochranné známky požádat ještě v tzv. poshověcí lhůtě. V tomto případě však výše správního poplatku činí 5 000 Kč.
Mezi náklady spojené s ochrannou známkou však musíte připočítat také náklady spojené s právními službami za vypracování rešerše dostupnosti ochranné známky, vypracování a podání přihlášky ochranné známky, zastupování v průběhu registračního řízení, monitoring rejstříků ochranných známek a další.
Ochrannou známku s dobrým jménem nelze získat žádným formálním postupem, nemůžete si podat přihlášku ochranné známky s dobrým jménem. Jedná se o určitou vlastnost již zapsané ochranné známky. Tato vlastnost není stálá a v čase neměnná a ochranné známce ji přiřazují spotřebitelé výrobků a služeb, které zapsaná ochranná známka chrání. Dobré jméno ochranné známky totiž znamená, že ochranná známka je širokou veřejností užívána a spojována s určitou kvalitou výrobků a služeb a má tedy dobrou pověst. Vlastník ochranné známky s dobrým jménem získá větší konkurenční výhodu, protože spotřebitelé jeho výrobkům a službám věří. Pokud by někdo jiný nepoctivě těžil z dobrého jména ochranné známky, nebo by vlastníka ochranné známky s dobrým jménem svým jednáním poškozoval, má vlastník ochranné známky s dobrým jménem právo zakázat užívání takového shodného či podobného označení v obchodním styku, bez ohledu na sortiment.[7] Příkladem ochranné známky s dobrým jménem může být například označení MUNI (Masarykova univerzita v Brně).
Všeobecně známá ochranná známka se od klasické národní ochranné známky liší tím, že se jedná o chráněné označení, které ochranu na území České republiky nezískalo zápisem do rejstříku ochranných známek. Všeobecně známá ochranná známka je chráněna jako národní ochranná známka, pokud je splněn požadavek dostatečné všeobecné známosti ochranné známky mezi občany České republiky a pokud díky tomu označení získala dostatečnou rozlišovací způsobilost. Všeobecně známá ochranná známka tak může požívat zvláštní právní ochrany bez ohledu na skutečnost, zda prošla národním registračním řízením. Má tu výhodu, že podobně jako ochranná známka s dobrým jménem poskytuje svému vlastníkovi ochranu bez ohledu na třídy zboží a služeb, pro které byla jinde zapsána. Všeobecně známou ochrannou známkou je například označení Coca-Cola.
Práva vlastníka ochranné známky jsou právy k průmyslovému vlastnictví a jsou to práva absolutní. Absolutní povaha těchto práv znamená, že práva působí vůči všem (přesně předem nespecifikované skupině osob) a zároveň všichni se musí zdržet zásahů do těchto práv, kterými by omezili vlastníka ochranné známky. Existuje ale několik případů, ve kterých mohou další subjekty užívat cizí ochrannou známku pro označení shodných nebo podobných výrobků a služeb bez toho, aniž by tak došlo k zásahu do práv vlastníka ochranné známky.
První skupinou omezení užívání ochranné známky jsou omezení na základě smlouvy mezi vlastníkem ochranné známky a další osobou. Jedná se o užívání ochranné známky na základě udělení licence. V tomto případě vlastník ochranné známky udělí na základě licenční smlouvy zájemci možnost svou ochrannou známku užívat pro své výrobky a služby.
Existují ale i zákonné licence k ochranným známkám. Pokud je užívání v souladu s obchodními zvyklostmi a zásadami poctivého obchodního styku, není vlastník ochranné známky oprávněn zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku například jejich jméno a příjmení nebo adresu (jedná-li se o fyzickou osobu) nebo nemůže vlastník ochranné známky zakázat její užití třetí osobou, pokud je to nezbytné pro označení účelu výrobku nebo služby této třetí osoby.[8] V druhém zmíněném případě se může jednat o situaci, kdy třetí osoba vyrábí příslušenství nebo náhradní díly pro výrobky chráněné ochrannou známkou. V takovém případě může tato třetí osoba užít ochrannou známku, kterou nevlastní, pro vymezení účelu svých výrobků ve vztahu k výrobkům chráněným touto ochrannou známkou.
Důležitým požadavkem, na základě kterého může dojít k omezení užívání ochranné známky, je fungování jednotného vnitřního trhu Evropské unie. Pro tyto účely se využívá institutu vyčerpání práv k ochranné známce. Vyčerpání práv jednoduše znamená, že prvním uvedením výrobku na trh vlastníkem ochranné známky (nebo s jeho svolením), jsou některá práva vlastníka omezena. Například poté nemůže vlastník ochranné známky bez oprávněného důvodu zakázat další přeprodej svých výrobků.
K využívání práv k jedné ochranné známce najednou více subjekty může dojít i bez spoluvlastnictví ochranné známky nebo bez udělení licence. Takového využívání ochranné známky umožňuje tzv. kolektivní ochranná známka. Kolektivní známku si může přihlásit pouze právnická osoba. Tato právnická osoba je také jediným vlastníkem ochranné známky. Členové nebo společníci právnické osoby však mohou označovat výrobky či služby kolektivní ochrannou známkou nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami. Pokud si budete chtít podat přihlášku kolektivní ochranné známky, musí tato přihláška obsahovat navíc právě seznam společníků a členů právnické osoby s údaji o jejich totožnosti, kteří budou oprávněni kolektivní ochrannou známku užívat.
Bohužel, v případě, kdy si jiná osoba podá přihlášku ochranné známky se shodným nebo podobným označením a pro shodné nebo podobné výrobky a služby, nikdo vás, jako vlastníka starší ochranné známky, z úřední povinnosti neupozorní. Jedná se totiž o tzv. relativní důvody zápisné nezpůsobilosti a bránit se proti zveřejněné přihlášce můžete uplatněním námitek ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky ochranné známky ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Upozornit na tuto skutečnost vás naopak může subjekt, který pro vás vykonává monitoring rejstříků ochranných známek. Tímto subjektem může být advokátní kancelář se zaměřením na ochranu práv duševního vlastnictví.
Photo by krakenimages on Unsplash.
[1] Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436.
[3] Příklady jednotlivých druhů ochranných známek nejdete na https://euipo.europa.eu/ohimportal/cs/trade-mark-definition
[4] https://isdv.upv.cz/webapp/!webapp.hxnices.tridntcs?plang=cs
[5] Rozsudek velkého senátu Soudního dvora ve věci The Chartered Institute of Patent Attorneys proti Registrar of Trade Marks (C-307/10).
[6] Společné prohlášení o společné praxi týkající se obecných označení ze záhlaví tříd Niceského třídění v1.2, 28. října 2015.
[7] Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.
[8] Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.
Adéla Provázková pracuje v Cisek na pozici právní asistentky. Nyní je studentkou 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Zajímá se o oblasti práva informačních technologií, GDPR a práva duševního vlastnictví se zaměřením zejména na ochranné známky.
.svg){kind=icon}
.svg){kind=icon}
