V červenci 2021 to bude již rok od nabytí účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (dále jako P2B nařízení) [1]. To se vztahuje na online zprostředkovatelské služby, jako třeba Amazon Marketplace a Ebay nebo obchody s aplikacemi jako Apple App Store nebo Google Play.
P2B nařízení se tedy týká oblasti e-commerce a bylo navrženo Evropskou komisí v souladu se strategií pro jednotný digitální trh za účelem stanovení pravidel pro ekonomiku online platforem. EU se rozhodla oblast online zprostředkovatelských služeb regulovat, protože mohou být rozhodující pro obchodní úspěch podnikatelských uživatelů, kteří je používají k oslovování spotřebitelů [2]. Online zprostředkovatelské služby totiž poskytují přístup k novým trhům a obchodním příležitostem. Některá ustanovení P2B nařízení se týkají také internetových vyhledávačů, u kterých Komise upozorňuje, že jsou klíčem k obchodnímu úspěchu všech podniků provozujících internetové stránky, neboť proaktivně prohledávají, indexují nebo označují internetové stránky, a to i bez vědomí nebo aktivní účasti podniků, aby umožnily poskytnutí co nejrelevantnějších výsledků na dotazy svých uživatelů.
Samotný pojem podnikatelského uživatele je upřesněn v čl. 2 P2B nařízení a je třeba jej chápat jako jakoukoli soukromou osobu jednající v rámci obchodní nebo profesní činnosti nebo jakoukoli právnickou osobu, která prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nabízí zboží nebo služby spotřebitelům za účelem, který lze považovat za jejich obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání.
Smyslem P2B nařízení je zabránit tomu, aby byl podnikatelský uživatel negativně ovlivněn rozhodnutími učiněnými online platformou a také nastavit pravidla, jimiž se vztah mezi podnikatelským uživatelem a online platformou má řídit. Z těchto důvodů P2B nařízení obsahuje níže uvedená opatření.
První novinka se vztahuje k podmínkám poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb. Ty musí být napsány jasně a srozumitelně a být snadno dostupné pro podnikatelské uživatele ve všech fázích obchodního vztahu, včetně předsmluvní fáze. Musí obsahovat důvody pro rozhodnutí zcela nebo zčásti pozastavit, ukončit nebo jakkoli jinak omezit poskytování online zprostředkovatelských služeb. Poskytovatel online zprostředkovatelských služeb dále musí zajistit, aby byla identita podnikatelského uživatele poskytujícího zboží a služby jasně viditelná, a v případě návrhu na změnu podmínek, je nutné to podnikatelskému uživateli oznámit na trvalém nosiči. Podnikatel má poté lhůtu nejméně 15 dnů ode dne oznámení na to, aby se navrhované změně přizpůsobil, nebo odstoupil od smlouvy.
Dále P2B nařízení upravuje omezení, pozastavení a ukončení poskytování online zprostředkovatelských služeb. V takové situaci je nezbytné podnikatelského uživatele informovat o důvodu, z jakého poskytovatel online zprostředkovatelských služeb dané rozhodnutí učinil a také musí být podnikatelskému uživateli dán prostor, aby vyjasnil skutečnosti a okolnosti v rámci interního postupu vyřizování stížností. Bylo-li rozhodnutí iniciováno na základě oznámení třetí strany, obsah tohoto oznámení musí být dotčenému podnikatelskému uživateli zpřístupněn.
Zatřetí, poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb mají povinnost stanovit ve svých podmínkách hlavní parametry určující pořadí, ve kterém se podnikatelský uživatel ukazuje ve srovnání s ostatními uživateli a důvody relativní důležitosti těchto hlavních parametrů v porovnání s ostatními parametry. Pro poskytovatelé internetových vyhledávačů, jako je Google Search, Bing nebo Yahoo!, pak platí podobná povinnost. Pokud hlavní parametry obsahují možnost ovlivnit pořadí za úplatu, online platforma uvede popis těchto možností a účinků úplaty na pořadí.
Nabízí-li platforma své vlastní zboží či služby (ať už přímo nebo prostřednictvím třetích osob, nad kterými má kontrolu), musí do svých podmínek zahrnout popis jakéhokoli rozdílného zacházení, které uplatňují nebo mohou uplatňovat ve vztahu k tomuto zboží či službám. Tento popis se vztahuje na hlavní ekonomická, obchodní nebo právní hlediska předmětného rozdílného zacházení.
Ohledně přístupu k osobním či jiným údajům P2B nařízení ukládá poskytovatelům online zprostředkovatelských služeb povinnost začlenit do svých podmínek popis technického a smluvního přístupu podnikatelských uživatelů k jakýmkoli osobním či jiným údajům, jež podnikatelští uživatelé nebo spotřebitelé poskytují za účelem používání těchto služeb.
Pokud poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb omezí možnost podnikatelských uživatelů nabízet stejné zboží a služby spotřebitelům za různých podmínek a na jiných platformách, zahrnou toto omezení včetně jeho důvodů do svých podmínek.
Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb dále musí zřídit interní systém pro vyřizování stížností podnikatelských uživatelů. Tento systém by měl být snadno přístupný a bezplatný. Poskytovatelé online zprostředkovacích služeb navíc musí ve svých podmínkách určit dva nebo více mediátorů, s nimiž jsou ochotni spolupracovat při pokusu o dosažení dohody s podnikatelskými uživateli o mimosoudním řešení sporů.
Kromě povinností pro platformy P2B nařízení přináší i právo pro organizace a sdružení, která mají oprávněný zájem na zastupování podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek podat žalobu proti neplnění příslušných požadavků tohoto nařízení.
Vymáhání povinností ukládaných P2B nařízením EU svěřila do rukou jednotlivým členským státům, jak je uvedeno v čl. 15. Každá země si tak musí sama nastavit svá vlastní pravidla, která však musí být přiměřená, účinná a odrazující od porušování povinností plynoucích z nařízení.
Český právní řád na P2B nařízení zatím ještě dostatečně nezareagoval, to se však může brzy změnit. V poslanecké sněmovně už od října loňského roku leží návrh novely zákona 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti) [3]. Právě tento návrh implementaci nařízení, a hlavně úpravu týkající se vymáhání povinností plynoucích z nařízení, obsahuje a jeho projednání bylo navrženo již na 13. dubna. Pokud bude návrh novely zákona přijat ve své současné podobě, bude dozor nad dodržováním povinností dle P2B nařízení vykonávat Český telekomunikační úřad.
Návrh také zahrnuje jednotlivé povinnosti s příslušnými odkazy na nařízení i výši potenciálních pokut, které by ČTÚ mohl uložit. Přestupky bude možné trestat až do výše 10 000 000 Kč, je však vhodné upozornit na § 10b návrhu novely, podle kterého má ČTÚ v případě méně závažného porušení povinnosti stanovené P2B nařízením danou platformu nejprve upozornit a vyzvat k nápravě v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dní a až po jejím marném uplynutí zahájit řízení o přestupku. Co přesně se skrývá pod formulací “méně závažné porušení povinností” nejspíše ukáže až budoucí praxe, ale dá se předpokládat alespoň nějaká míra tolerance, než se ČTÚ uchýlí k udělování pokut.
Zdali bude návrh novely zákona o některých informačních službách přijat ve své současné podobě, stejně jako doba, kdy tomu tak bude, stále zůstává otázkou, ale nic zatím nenasvědčuje tomu, že se tak nestane. Je také důležité neopomenout, že Evropská Komise dle čl. 18 P2B nařízení má do 13. ledna 2022 vyhodnotit jeho dopady a může případně navrhnout další vhodné kroky, toto vyhodnocování se má pak opakovat každé 3 roky. Budoucí vývoj úpravy na unijní úrovni tedy není možné vyloučit.
Pokud jste poskytovatelem online zprostředkovatelské služby či s někým takovým spolupracujete a nevíte si s novou legislativou rady, v Cisek advokátní kancelář s.r.o. vám rádi pomůžeme.
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2021-03-31]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019R1150
[2] Platform-to-business trading practices. European Commission. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-03-31]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/platform-business-trading-practices
[3] Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. psp.cz [online]. [cit. 2021-03-31]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1047&CT1=0
(Photo by Dylan Gillis on UNSPLASH)
Marek Kalinowski pracoval v Cisek na pozici právního asistenta.
.svg){kind=icon}
.svg){kind=icon}
