Rozumíme právu i vám.

Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci Notino v. Chanel přináší významné vyjasnění práva na informace u ochranných známek. Potvrzuje, že prodejce luxusního zboží může být povinen sdělit původ prodávaných výrobků a své dodavatele, a to i bez předchozího prokázání porušení práv. Jaké dopady má tento závěr na praxi podnikatelů a vlastníků značek?

Oscarový herec Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat ochranné známky na svůj hlas, podobu i ikonické hlášky jako ochranu před jejich zneužitím umělou inteligencí. Jeho krok reaguje na rostoucí problém deepfaků a nejasné hranice komerčního využívání lidské identity v digitálním prostředí. Registrace ochranných známek tak může představovat nový, účinnější nástroj právní ochrany v éře generativní AI.

Hranice mezi ochrannou známkou odporující dobrým mravům a označením, které je ještě přípustné, není vždy zřejmá. Tato poslední část přibližuje případy z praxe EUIPO a Soudního dvora EU, v nichž byly i kontroverzní známky nakonec zapsány. Ukazuje, jak zásadní roli hraje společenský a kulturní kontext, cílová skupina či prostředí, ve kterém má být známka užívána. Rozhodnutí ilustrují, že posuzování dobrých mravů není striktně formalistické, ale silně závislé na vnímání průměrného spotřebitele.