#4 Smlouvy v IT: Výhradní nebo nevýhradní licence

13. 2. 2020
3 minuty čtení

Úvod

Pokud jste někdy řešili jakoukoliv IT dodávku, možná jste narazili na nějaké problémy se smlouvou (anebo o nich zatím nevíte). Pochopitelně nejlepší je smlouvu vyřešit s Vaším právníkem, ale klienti často neví, na co se jej vlastně mají zeptat. V tomto seriálu Vás naučím na co se ptát druhé strany a svého právníka, abyste obdrželi lepší výsledky.

Jaký je rozdíl mezi výhradní a nevýhradní licencí? Má smysl získat zdrojové kódy při nevýhradní licenci? A jaký je rozdíl mezi licencí a postoupením práva výkonu majetkových práv? To se dozvíte z dnešního dílu smluv v IT.

Co je to „licence“?

Licence je podle zákona oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví. Je-li tedy určitý předmět chráněn právy duševního vlastnictví, například software, licence nám umožňuje vykonávat některá práva duševního vlastnictví k předmětu licence, která měl předtím pro sebe vyhrazen držitel těchto práv.

Jaká oprávnění licencí získáme, v jakém rozsahu a za jakých podmínek, to vše je nutné sjednat v licenční smlouvě. Typicky můžeme prostřednictvím licence získat oprávnění nějaký předmět licence používat, například účetní software.

Jaký je rozdíl mezi výhradní a nevýhradní licencí?

Jak bylo uvedeno výše, licence v sobě obsahuje oprávnění nabyvatele vykonávat určitá práva k předmětu licence, která měl pro sebe dříve vyhrazen držitel těchto práv.

Pokud je licence sjednána jako výhradní, znamená to, že stejná oprávnění už poskytovatel licence nesmí poskytnout nikomu dalšímu. I sám poskytovatel, není-li ujednán opak, se v případě udělení výhradní licence musí zdržet výkonu těchto práv.

Příklad: Pokud udělím nabyvateli výhradní licenci distribuovat produkt, v takovém případě nesmím nikomu dalšímu udělit právo distribuovat stejný produkt a sám nesmím distribuovat produkt.

Oproti tomu nevýhradní licence umožňuje poskytovateli tutéž licenci poskytnout dalším osobám a umožňuje poskytovateli samotnému vykonávat předmětná práva.

Příklad: Pokud udělím nabyvateli nevýhradní licenci distribuovat produkt, v takovém případě si můžu zvolit i další distributory a sám smím distribuovat produkt.

Podle českého práva musí být výhradní licence sjednána písemně. Oproti tomu nevýhradní licence může být sjednána též ústně, nebo konkludentně. Zároveň platí domněnka, že pokud se strany výslovně nedohodly na licenci výhradní, byla udělena licence nevýhradní.

Má smysl získat zdrojové kódy s nevýhradní licencí?

Určitě ano, pokud mi jako nabyvateli nevadí, že bude poskytovatel produkt prodávat i dalším osobám. Pokud mi jde jen o to nedostat se do tzv. „vendor locku“, i nevýhradní licence tomu může předejít. Mám-li licenci, která obsahuje dostatečně široká práva produkt užít a zároveň mám právo produkt sám, nebo prostřednictvím třetích stran měnit, spojovat s jinými díly, překládat apod., a zároveň mám zdrojové kódy, další podklady a know-how jak produkt dále spravovat, pak nevadí, že je licence nevýhradní a účinně jsem se z vendor-locku vymanil.

Naopak výhradní licence sama o sobě nepředstavuje prevenci před vendor-lockem. Výhradní licence zásadně pouze brání poskytovateli stejná oprávnění poskytovat dalším osobám a garantuje tak, že produkt je po určitou dobu „jen Váš“.

Rada na závěr - postoupení práva výkonu majetkových práv

Každé autorské dílo je chráněno tzv. osobnostními a majetkovými autorskými právy. Bavíme-li se o licenci, znamená to, že držitel majetkových práv nám dává oprávnění část z nich vykonávat. Nebylo by však lepší rovnou mít právo vykonávat všechna autorská majetková práva? V určitých případech rozhodně ano. Pokud na mě držitel autorských majetkových práv postoupí právo jejich výkonu, nemusím už zpravidla řešit rozsah, území a další parametry mého oprávnění, které bych musel řešit v případě licence. Získám tím nejširší možná oprávnění k autorskému dílu.

Postoupení práva výkonu majetkových práv však skýtá jedno riziko - dojít k němu může pouze se souhlasem autora, což je zpravidla zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, která dílo vytvořila. Bez souhlasu je dle mého názoru takové postoupení absolutně neplatné. Chcete-li tedy využít tohoto právního institutu, je vhodné prověřit, zda postupitel disponuje platným souhlasem autorů, případně využít tzv. kaskádové doložky. Kaskádová doložka stanoví, že v případě neplatnosti ujednání o postoupení práva výkonu majetkových práv k předmětu duševního vlastnictví pro absenci souhlasu jeho autora poskytuje poskytovatel nabyvateli „záchrannou“ licenci vykonávat potřebná práva.

(Úvodní obrázek: CC BY 2.0 howtostartablogonline.net)

Autor článku:
Mgr. Jiří Císek

Mgr. Jiří Císek je zakládajícím a řídícím partnerem advokátní kanceláře. Profesně se věnuje hlavně právu informačních technologií a ochraně duševního vlastnictví. V roce 2018 se stal Českým inovativním právníkem roku. V roce 2023 se stal doporučovaným odborníkem v oblasti autorského práva mezinárodního žebříčku IP STARS a o rok později v oblasti ochranných známek žebříčku World Trademark Review.