#2 Mimosoudní řešení sporů – rozhodčí řízení

15. 10. 2021
7 minut čtení

Úvod

Mimosoudní řešení sporů, alternativní řešení sporů, ADR – Alternative Dispute Resolution, tak lze označovat metody, kterými lze řešit spor jinak než u soudu. Jak jsme naznačili už v prvním díle našeho seriálu, jejich cílem je doplňovat soudní řízení a zefektivnit řešení sporů tím, že částečně zůstanou v rukách účastníků a odlehčí z agendy soudů. Ve druhém díle se blíže podíváme na rozhodčí řízení.

Rozhodčí řízení je v jistém smyslu podobné tomu soudnímu – na jeho konci rozhodce autoritativně vydá pravomocný a vykonatelný rozhodčí nález nebo usnesení, který je obdobou rozsudku. Cílem zde tedy není dohoda stran, ale svěření rozhodnutí do rukou nestranné a nezávislé třetí strany, která spor rozhodne. „Pokud vznikne spor a máte s druhou stranou uzavřenou rozhodčí smlouvu, váš spor nebude projednávat soud, nýbrž pouze rozhodce či rozhodčí senát, kterému je založena pravomoc o sporu rozhodovat.“ říká Ing. Veronika Portešová, zapsaná mediátorka, provozující web https://consensus.cz/. Ale pozor, nejde to vždy. Rozhodčí smlouvu již není možné uzavřít pro vztah podnikatele se spotřebitelem a také je nutné, aby šlo o majetkový spor, o kterém lze uzavřít smír a o kterém by byl jinak oprávněn rozhodnout soud. 

Rozhodčí smlouva

Aby bylo možné nechat spor rozhodnout rozhodce, strany musí uzavřít rozhodčí smlouvu. Na základě té pak spor nejde automaticky k soudu, ale před rozhodce. Dále je v ní možné upravit průběh rozhodčího řízení, místo sudiště a další podrobnosti. V praxi se také stává, že je do hlavní smlouvy vložena rozhodčí doložka např. ve znění „Veškeré spory vzniké v souvislosti s touto smlouvou nebo spory z ní vyplývající budou řešeny u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho pravidel. Místem konání rozhodčího řízení je Brno.“ Pokud by byl rozhodčí doložkou stanoven rozhodce ad hoc, nebyla určena pravidla, podle kterých má rozhodčí řízení probíhat nebo nebyla přiložena k rozhodčí smlouvě, rozhodce by postupoval způsobem, který by sám uznal za vhodný v mezích zákonnosti.[1] Také je zde možnost využít vzorová pravidla, např. Vzorová pravidla UNCITRAL.

Podle Veroniky Portešové mohou být zajímavým řešením také doložky, které kombinují rozhodčí řízení s mediací: MED-ARB, ARB-MED, MED-ARB-MED či ARB-MED-ARB. Každá ze zkratek se liší načasováním a vzájemným navázáním mediace a arbitráže.

Byť je rozhodčí doložka součástí hlavní smlouvy, její platnost se s ohledem na tzv. separaci rozhodčí doložky posuzuje samostatně, takže neplatnost hlavní smlouvy neovlivní platnost rozhodčí doložky a naopak. Je ale možné uzavření i samostatné rozhodčí smlouvy. Pokud je rozhodčí smlouva uzavřena až po vzniku sporu, jedná se o smlouvu o rozhodci. Pro všechny tyto druhy rozhodčích smluv je ale dle § 3 zákona o rozhodčím řízení stanovena pod sankcí neplatnosti písemná forma. 

Druhy rozhodčího řízení

Pokud chcete mít alespoň určitou míru procesních záruk, může pro vás být vhodné rozhodčí řízení před stálým rozhodčím soudem, neboli institucionální. Ty v ČR mohou vzniknout pouze na základě zákona a jsou tu pouze tři – Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha, a.s. a Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno. Na mezinárodní úrovni je možné využít Rozhodčí soud při Mezinárodní obchodní komoře v Paříži. Stálé rozhodčí soudy mají své řády[2], podle kterých pak probíhá rozhodčí řízení, např. je podle nich určen rozhodce nebo rozhodčí tribunál, a není zde tedy taková volnost stran v určení podoby rozhodčího řízení. Na druhou stranu lepší zázemí, zajištění administrativních záležitostí a celkově větší důvěryhodnost, to jsou bezesporu výhody stálého rozhodčího soudu. 

K tomu Veronika Portešová uvádí: „Další nepochybnou výhodou institucionálního rozhodčího řízení je profesionalita a odborná vyspělost rozhodců, působí před stálým rozhodčím soudem. Například Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky stanovuje jako jednu z podmínek pro přijetí osoby za rozhodce minimální věk 30 let a právnické vzdělání. Podle zákona o rozhodčím řízení je jinak nutná pouze zletilost, bezúhonnost a plná svéprávnost. Právnického vzdělání podle zákona potřeba není.“

Pokud si chcete zvolit rozhodce sami, stanovit pravidla pro průběh rozhodčího řízení, nemůžete si dovolit za rozhodčí řízení zaplatit příliš vysokou částku a celkově vám více vyhovuje co nejflexibilnější přístup, můžete využít rozhodčí řízení ad hoc. Tam je však zapotřebí, aby spolu strany alespoň do určité míry spolupracovaly a zvolily rozhodce, místo čas a další okolnosti rozhodčího řízení. 

Rozhodce

V rozhodčí smlouvě strany určí, jakým způsobem bude vybrán rozhodce, který jejich spor rozhodne, nebo přímo konkrétního rozhodce nebo rozhodčí senát. Funkci rozhodce může zastávat pouze fyzická osoba. U institucionálního rozhodčího řízení většinou bývá na výběr pouze ze seznamu rozhodců, není to však podmínka a rozhodčí soudy již umožňují volbu i dalších rozhodců. 

Poté, co strany vyberou rozhodce, musí to vybraná osoba písemně přijmout a tím potvrdit svou nestrannost, nepodjatost, neutralitu a nezávislost. Na případnou pochybnost o tom, že je nezávislý, musí strany upozornit. Pokud strany namítnou podjatost rozhodce, rozhodne o ní rozhodčí senát nebo soud. 

„Je zajímavé, že pro rozhodce český zákonodárce stanovuje poměrně jednoduché podmínky, i když rozhodce o sporu ve výsledku autoritativně rozhoduje. Narozdíl od zapsaného mediátora, pro jehož výkon je stanovena podmínka magisterského vzdělání, splnění státních zkoušek a zapsání na seznam mediátorů. A to i přesto, že mediátor nikdy nemůže autoritativně určit, jak bude spor řešen,“ dodává Veronika Portešová.

Průběh rozhodčího řízení

Jak již bylo zmíněno, rozhodčí řízení je typické nižší mírou formálnosti, strany tedy mohou do celého procesu zasahovat více nebo jinak, než je tomu u soudu. Pravidla určí řád stálého rozhodčího soudu, nebo pravidla, která si určí strany. Vždy ale musí být zachováno právo na spravedlivý proces a významnou roli zde hraje dobrovolnost, bez které by rozhodčí řízení nemohlo proběhnout.

Zásadní rozdíl proti soudnímu řízení spočívá v jednoinstančnosti rozhodčího řízení. To znamená, že pokud strana (a zpravidla vždy jedna taková bývá) není spokojena s výsledkem rozhodčího řízení, nemá možnost opravného prostředku. Toto pravidlo však není neprolomitelné, strany si mohou v rozhodčí smlouvě sjednat možnost přezkumu jinými rozhodci. 

Výhodou pro ty, kdo nechtějí, aby byl jejich spor přístupný veřejnosti, je skutečnost, že rozhodčí řízení je neveřejné. Tím je však narušeno procesní pravidlo uplatňované u soudu, tedy že veřejnost má zásadně k soudnímu jednání přístup a je jakousi zárukou zákonnosti. V rozhodčím řízení se tak strany dobrovolně vzdají některých procesních práv zaručených u soudu, naproti tomu získají výše zmíněné výhody. 

Výsledkem rozhodčího řízení je vydání rozhodčího nálezu. Ten je konečný, je v právní moci a je vykonatelný soudem. Je možné v průběhu rozhodčího řízení uzavřít i smír a ten je, podobně jako u soudu, následně schválen rozhodcem.

Přínosy a rizika rozhodčího řízení

O žádné z těchto výhod nelze říct, že jsou nezpochybnitelné a že jde jednoznačně o výhody a i když vše může dobře posloužit, není na místě brát na lehkou váhu důkladnou rešerši před zvolením způsobu řešení sporu. 

Jak plyne z výše uvedeného, výhodou rozhodčího řízení je možnost volby a volnost ve výběru rozhodce. Pokud si dáte tu práci a najdete takového, který dobře rozumí oblasti vašeho sporu a vyhovuje vám způsob, jakým vede řízení, může to být výhoda. Nevýhoda zde může být v nevhodně zvoleném rozhodci nebo v tom, že se na něm s druhou stranou neshodnete. Stejně tak můžete zvolit, kde bude váš spor vyřešen. U soudu se určuje sudiště podle zákonem vymezených pravidel, která vám nemusí vyhovovat, v rozhodčím řízení sudiště volí strany. Výhodou může být i možnost určit pravidla, podle kterých bude rozhodčí řízení probíhat. Pokud ale sjednáte něco, co se následně ukáže jako výhoda spíše pro druhou stranu, může to být problém. Proto je potřeba těmto záležitostem věnovat zvýšenou pozornost a vše důkladně předem zvážit.

Další výhodou je rychlost, se kterou se váže i menší finanční zátěž[3]. Rychlost je dána jednoinstančností, která ale také není pravidlem, a tím, že strany mají na rychlosti zájem, proto lépe spolupracují a třeba i zvolí rozhodce, od kterého je možné očekávat rychlejší proces. Navíc je zde možnost tzv. urychleného rozhodčího řízení, které může být až o polovinu kratší než to standardní. Protože ale nic není černobílé, ani rychlejší rozhodčí řízení není pravidlem a i zde může dojít ke komplikacím.

Výhodou pro někoho může být i neveřejnost rozhodčího řízení, třeba pokud očekáváte, že váš případ bude mediálně sledován a o takovou pozornost nestojíte. Jak ale bylo zmíněno výše, veřejnost je zárukou zákonnosti postupů soudu. Pokud tedy zájem o soukromí převáží to, že přijdete o tuto ochranu, nemusí to pro vás být překážka. 

Pokud jde o mezinárodní spory, na základě Newyorské úmluvy o uznání a výkonu rozhodčích nálezů je možné jejich mezinárodní uznání. Smluvními stranami Newyorské úmluvy je většina států z celého světa, proto je uznání a výkon rozhodčích nálezů snazší než u soudních rozhodnutí.

Závěr

Rozhodčí doložky jsou ve smlouvách uváděny někdy i automaticky, ale jak je zřejmé z tohoto článku, ne pro každý případ je to vhodný nástroj. Pokud se chystáte uzavřít smlouvu se svým obchodním partnerem, Cisek, advokátní kancelář vám ráda pomůže s jejím posouzením a sjednáním co nejvýhodnějších podmínek přesně pro vás. 

Photo by Stillness InMotion on Unsplash.


[1] Dle § 19 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení

[2] Řád rozhodčího soudu při HKAK je dostupný zde: https://www.soud.cz/rady/rad-rozhodciho-soudu-01-07-2012-uz-01-12-2020

[3] Podle sazebníku Rozhodčího soudu při HKAK je poplatek za spor s hodnotou 500 000 Kč stanoven na 25 000 Kč, což je stejné jako soudní poplatek dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, při hodnotě sporu 100 000 Kč je poplatek Rozhodčího soudu stanoven na 11 000 Kč, soudní poplatek na 5 000 Kč, co do výše poplatku je tedy výhodnější soud. Výši poplatku ale vyrovná např. délka řízení a jeho náklady, které se za tu dobu sečtou.

Nenechte si žádný nový článek uniknout.

Pokud se přihlásíte k odběru článků, budeme Vám zasílat novinky v souladu se zásadami ochrany osobních údajů.

Autor článku:

Lenka Nešlehová

Lenka Nešlehová pracuje v Cisek, advokátní kancelář s.r.o. jako právní asistentka. V současné době je studentkou 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zajímá se o právo duševního vlastnictví a mimosoudní řešení sporů.

← Zpět na blog
Sdílejte tento článek na sociálních sítích:

Tyto webové stránky využívají soubory cookies v souladu se zásadami použití cookies. Pokud si cookies nevypnete ve Vašem prohlížeči, souhlasíte s použitím cookies.