Proč je důležité používat svou ochrannou známku aneb případ Banksy

25. 2. 2021
5 minut čtení

Úvod

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jako EUIPO) vydal v druhé polovině minulého roku rozhodnutí, kterým prohlásil za neplatnou ochrannou známku ztvárňující jedno z děl anglického steertartového umělce Banksyho. EUIPO totiž na základě návrhu shledalo, že přihlašovatel nebyl v dobré víře v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (dále jako Nařízení), a to zejména kvůli tomu, že označení nijak obchodně nevyužíval. Proti tomuto rozhodnutí nebylo podáno odvolání a ochranná známka tak byla v prosinci 2020 vymazána z rejstříku ochranných známek Evropské unie. 

Banksy a duševní vlastnictví

Banksy je pseudonym umělce pocházejícího z Bristolu, který se věnuje zejména graffiti a streetartu. Jeho identita nebyla doposud odhalena. Jeho díla jsou celosvětově známá a často velmi kontroverzní. Například roce 2018 poté, co se jedno z jeho děl prodalo za více než milion liber, jej přímo v aukční síni zničil skartováním. Svou identitu však neodhalil ani při tomto počinu - již při vytváření díla zabudoval do obrazu skartovačku a po udělení příklepu ji dálkově spustil. Nejnověji pak v prosinci 2020 na zeď domu v Bristolu vytvořil graffiti kýchající ženy, inspirované pandemií koronaviru, a to bez jakéhokoliv souhlasu jeho majitelů. Cena domu tím ale paradoxně vzrostla.

Banksy je dlouhodobě odpůrcem konceptu autorského práva. Sám v několika svých dílech opakovaně využil autorskoprávní díla jiných umělců a také umožňuje veřejnosti stahovat si jeho díla a využívat je nebo měnit bez jakékoliv náhrady, pokud jde o nekomerční účely. Ve své knize Wall and Piece napsal: “Každé dílo ve veřejném prostoru, které nedává na výběr, jestli jej chcete vidět nebo ne, je vaše. Vezměte si ho, přetvořte a použijte.” Opakovaně se také vyjádřil, že “copyright is for losers”, tedy “autorské právo je pro břídily”, čímž rovněž zcela jasne vyjádřil svůj postoj k autorskoprávní ochraně. 

Další důvod, proč Banksy tak důrazně odmítá ochranu svých děl pomocí autorského práva, je zřejmě spojen s jeho touhou zůstat v anonymitě. U autorskoprávní ochrany by totiž v případě sporu bylo nutné identifikovat Banksyho jako autora jeho občanským jménem a jinými údaji. 

Označení tvořící ochrannou známku

Zřejmě i proto Banksy zvolil pro jedno ze svých děl známkoprávní ochranu. V případě ochranné známky totiž není nutné prokazovat autorství, přihlašovatelem a držitelem práv z ochranné známky může být jakýkoliv subjekt. Předmětnou ochrannou známku pod číslem přihlášky č. 012575155 tedy v roce 2014 přihlásila společnost Pest Control Office Limited, která spravuje Banksyho díla a rovněž jej zastupuje na veřejnosti.

Obrazová ochranná známka ztvárňovala Banksyho dílo “Flower Bomber” (někdy také “Rage, the Flower Thrower” nebo “Love is in the Air”). Představuje osobu Palestince, který místo kamenu či Molotovova koktejlu hází květinami. Dílo se původně objevilo v roce 2005 na zdi garáže v Jeruzalémě,zřejmě jako reakce na násilnosti, které nastaly po průvodu na podporu LGBTQ komunity, který v Jeruzalémě proběhl. Jedná se o jedno z nejznámějších Banksyho děl, které bývá často reprodukováno. 

Návrh na zneplatnění

Britská společnost Full Colour Black Limited, která vyrábí narozeninová a jiná přání, v roce 2018 podala u EUIPO návrh na zneplatnění předmětné ochranné známky, a to z důvodu absence dobré víry. Full Colour Black Limited tvrdí, že pokud známka nebyla déle než pět let používána ve smyslu čl. 64 Nařízení, je pravděpodobné, že cílem přihlašovatele nebylo označení komerčně využívat, ale pouze používání označení “zablokovat” pro ostatní soutěžitele.

Společnost současně namítala nedostatek rozlišovací způsobilosti této známky. EUIPO se pak s argumentací týkající se absence dobré víry natolik ztotožnilo, že se již nezabývalo těmito dalšími argumenty a známku zneplatnilo na základě čl. 59 odst. 1 písm. b) Nařízení. 

Dobrá víra u ochranné známky

Účelem ochranné známky je dle EUIPO umožnit spotřebitelům rozpoznat identitu výrobku nebo služby a odlišit tyto výrobky a služby od jiných. Jejím účelem naopak není pouze zamezit ostatním, aby dané označení využívali bez jakéhokoliv dalšího obchodního využití. K tomuto účelu slouží autorské právo, které může, pokud jsou splněny podmínky pro přiznání jeho ochrany, zamezit ostatním, aby autorskoprávní dílo užívali, i pokud jej jeho autor nevyužívá ke komerčním účelům, jako právě Banksy. 

V Nařízení neexistuje žádná definice dobré víry, resp. toho, kdy přihlašovatel není v dobré víře, jedná se tedy o oblast, která je otevřená různé interpretaci. Z rozhodnutí unijních orgánů a soudů vyplývá, že dobrá víra absentuje zejména v případě, že majitel ochranné známky podal přihlášku k zápisu této ochranné známky nikoli s úmyslem ji užívat pro výrobky a služby za účelem poctivé účasti v hospodářské soutěži, ale s úmyslem zasáhnout do zájmů třetích osob způsobem, který je v rozporu s poctivými zvyklostmi, tedy pouze s úmyslem zabránit ostatním v jejím užívání (srov. C-104/18, Koton Mağazacilik Tekstil Sanayi ve Ticaret AŞ v EUIPO). 

Existují ale samozřejmě podmínky, za který je takové “zablokování” dalšího soutěžitele dle EUIPO v pořádku a přihlašovatel je při něm v dobré víře. Je tomu například v situaci, kdy na trhu užívá více soutěžitelů podobné či totožné označení, a přihlašovatel ví nebo alespoň tuší, že jiný soutěžitel, který se na trhu pohybuje kratší dobu, by při přihlášení této ochranné známky nespravedlivě těžil z dobrého jména a postavení na trhu přihlašovatele. V takovém případě je zablokování dalšího soutěžitele zcela legitimním cílem, neboť je označení současně komerčně využíváno (srov. C-529/07, Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG v. Franz Hauswirth GmbH).

Průběh řízení

Z důkazů předložených v řízení však bylo zjištěno, že Banksy ochrannou známku nijak komerčně nevyužíval. Ten na svých webových stránkách dokonce opakovaně uvádí, že žádné ze svých děl takto nevyužívá, nevyrábí žádná plátna, oblečení, upomínkové předměty či jiné výrobky. 

Poté, co byl podán návrh na zneplatnění ochranné známky a nastíněn shora popsaný argument, otevřel Banksy ve Spojeném království obchod s výrobky se svou ochrannou známkou. Opakovaně se pak vyjádřil, že důvodem otevření jeho obchodu je pouze splnění podmínek komerčního využití ve smyslu Nařízení. EUIPO však tuto Banksyho aktivitu shrnulo jaké pouhou snahu vyhnout se tvrzení o nevyužívání ochranné známky, což ostatně Banksy sám přiznal. V takovém případě však dle EUIPO jednoznačně nelze hovořit o komerčním použití ochranné známky, na základě kterého by se Banksy stal soutěžitelem, který se snaží na trhu uspět, ale pouze o uměle vytvořené zdání takovéto aktivity a v podstatě o obcházení zákona.

Za situace, kdy soutěžitel nemá jakýkoliv záměr k užití označení pro komerční účely, naopak, snaží se jej použít pouze za účelem prokázání, že tento záměr má, s čímž se ani nijak netají, se dle EUIPO nedá hovořit o dobré víře ve smyslu Nařízení. Je zjevné, že takto přihlášená a nepoužívaná ochranná známka slouží pouze k zamezení jejího užití ostatním soutěžitelům. Takové užití dle EUIPO odporuje konceptu ochranné známky ve smyslu Nařízení. V případě, že by se Banksy domníval, že někdo zasahuje do jeho práv k tomuto dílu, má možnost se chránit autorskoprávní cestou, ale nemůže ochrannou známku používat jako preventivní prostředek ochrany. V takovém jednání zcela absentuje dobrá víra, jak se dle EUIPO navrhovateli podařilo úspěšně prokázat. 

Závěr

EUIPO svým rozhodnutím akcentovalo zejména komerční aspekt ochranné známky a ostře se vymezilo proti praktikám, jejichž cílem je pouze zamezit ostatním soutěžitelům ve využívání daného označení bez toho, aby obchodně sloužilo vlastníkovi ochranné známky. Požadavek dobré víry pak existuje i v české legislativě, konkrétně dle § 32 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, lze ochrannou známku prohlásit za neplatnou, pokud nebyla podána v dobré víře, podobně jako tomu je u evropské ochranné známky dle Nařízení. Lze tedy předpokládat, že i v případě české ochranné známky by vnitrostátní orgány rozhodovaly podobně.

Pokud se tedy chystáte přihlašovat ochrannou známku, zvažte, jakou ochrannou známku a v jaké podobě chce přihlašovat. Jejím smyslem totiž není a nemůže být pouhé zamezení ostatním soutěžitelům v používání vašeho přihlášeného označení, ale vy sami byste měli mít v plánu známku reálně využívat. Před přihlášením ochranné známky pak doporučujeme provést rešerši, která ukáže, jestli dané označení (nebo jemu podobné) již nevyužívá jiný subjekt. S přihlášením ochranné známky, a to včetně rešerše, vám naše kancelář ráda pomůže. 

(Photo by Eric Ward on UNSPLASH)



Nenechte si žádný nový článek uniknout.

Pokud se přihlásíte k odběru článků, budeme Vám zasílat novinky v souladu se zásadami ochrany osobních údajů.

Autor článku:

Mgr. Bc. Veronika Šemberová

Mgr. Bc. Veronika Šemberová je advokátkou v advokátní kanceláři Cisek. Zaměřuje se na právo sociálních sítí a e-commerce (B2B i B2C). Veronika se také zajímá o právo v módním průmyslu a průmyslový design.

← Zpět na blog
Sdílejte tento článek na sociálních sítích:

Tyto webové stránky využívají soubory cookies v souladu se zásadami použití cookies. Pokud si cookies nevypnete ve Vašem prohlížeči, souhlasíte s použitím cookies.