Pokud jste někdy řešili jakoukoliv IT dodávku, možná jste narazili na nějaké problémy se smlouvou (anebo o nich zatím nevíte). Pochopitelně nejlepší je smlouvu vyřešit s Vaším právníkem, ale klienti často neví, na co se jej vlastně mají zeptat. V tomto seriálu Vás naučím na co se ptát druhé strany a svého právníka, abyste obdrželi lepší výsledky.
Je na místě poskytovat záruku na softwarové dílo? A jaký je rozdíl mezi odpovědností za vadné plnění, zárukou a odstraňováním chyb v rámci placených servisních služeb?
Na úvod rovnou napíšu, že záruka na softwarové dílo je podle mého názoru nesmysl a pokud ji vyžadujete, spíše tím poukazujete na neznalost zvláštností práva k software. A nyní to pojďme rozebrat postupně.
Při provedení každého díla, softwarového nevyjímaje, odpovídá zhotovitel zásadně za všechny vady, které dílo mělo v době předání objednateli. Podle toho, jestli se jedná o vady skryté, nebo nikoliv, má objednatel různě dlouhou lhůtu, aby vady identifikoval a vytkl. Když to udělá, má tzv. nároky z vadného plnění, typicky na odstranění vad (bezplatně!), slevu z kupní ceny nebo odstoupení od smlouvy. Aby to takto platilo, není ve smlouvě nutné sjednávat záruku.
Je na objednateli, aby dílo při převzetí nebo bezodkladně po něm důkladně otestoval a vytkl všechny vady řádně a včas.
Záruka má podle zákona zaručit, že dílo bude bezvadné nejen v okamžiku předání (jak to kryje výše zmíněná odpovědnost za vady), ale že si tuto bezvadnost udrží i po nějakou dobu po předání. Záruka se proto typicky sjednává na díla, kde dochází k nějakému opotřebení a zhotovitel se pyšní kvalitou součástek nebo zpracování. Zhotovitel v tomto případě zaručuje, že při obvyklém užívání si dílo udrží svoji bezvadnost třeba rok, dva, nebo deset. U software ale nemůže dojít k jeho opotřebení. Software se jednoduše nemůže “zkazit”. Pokud se u něj vyskytnou vady, nebo chyby:
Pokud jde o bod 2, objednatelé často chtějí záruku, že k něčemu takovému nedojde, ale zhotovitel jednoduše nemůže převzít odpovědnost za to, že pokud pro objednatele vyvinul aplikaci na operační systém číslo 10 a jeho výrobce za rok vydá operační systém číslo 11, že to nepřestane fungovat. K tomu slouží odstraňování chyb/incidentů v rámci servisní smlouvy (viz dále).
Pokud se chce objednatel „pojistit“, že po nákupu software nedojde k jeho zastarání a chybovosti v důsledku zastarání nebo aktualizace hardware, případně v důsledku aktualizace jiných systémových komponent, slouží k tomu placená služba odstraňování chyb v rámci servisní smlouvy (SLA), případně služba automatických updates (a/nebo upgrades). Pokud se objednatel skutečně chce pojistit, je vhodné si takové služby (včetně cenových podmínek) vyjednat již při uzavření smlouvy o dílo. Sice pak zpravidla musí platit nějaké fee, ale má svoji vysněnou „záruku za softwarové dílo“.
Uvědomuji si, že je pro objednatele často velmi náročné odhalit všechny skryté vady softwarového díla hned po jeho převzetí. Objednatel zároveň nechce platit za každou vadu nebo chybu, která se po převzetí objeví, když má de facto zbrusu nové softwarové dílo. Doporučuji proto ve smlouvě sjednat, že jakékoliv chyby, které se na díle objeví například do 3 měsíců (a tady mě nechytejte za slovo) po předání jsou skryté vady díla a budou odstraněny v rámci odpovědnosti za vady zhotovitele a všechny chyby, které se objeví poté se odstraní v rámci placeného SLA. Tím si obě strany zjednoduší život i proto, že nebudou muset řešit zda je něco vadou díla, nebo chybou, a v jakém režimu se má odstranit. V praxi to totiž často určit ani nelze.
Na záruku za software ale, prosím, zapomeňte.
(Úvodní obrázek je od Creditscoregeek - https://www.creditscoregeek.com/.)
Mgr. Jiří Císek je zakládajícím a řídícím partnerem advokátní kanceláře. Profesně se věnuje zejména právu IT, kybernetické bezpečnosti a ochraně duševního vlastnictví.
.svg){kind=icon}
.svg){kind=icon}
