Aktuální novinka - no-poaching dohody

1. Úvodem

No-poaching dohody neboli dohody o nepřetahování zaměstnanců jsou z pohledu ochrany hospodářské soutěže zajímavým tématem, které není v evropském prostředí ještě příliš projudikováno. Úřad na ochranu hospodářské soutěže (dále jako „Úřad“), který je příslušným pro oblast hospodářské soutěže v nedávné době zveřejnil informační list, kde se zabývá problematikou těchto no-poaching dohod a poukazuje na škodlivost těchto dohod pro fungování hospodářského trhu.

2. Oč vlastně jde?

No-poaching dohoda je dohoda mezi zaměstnavateli-soutěžiteli a obecně spadá do skupiny dohod, které narušují hospodářskou soutěž, a tedy fungování trhu, přičemž existuje pouze menší skupina výjimek, kdy při uzavření takové no-poaching dohody k porušení pravidel hospodářské soutěže nedojde (vizte níže). Obecně jsou zakázány všechny dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže (pokud ovšem nemají zanedbatelný dopad na fungování trhu).

Obsahem takové no-poaching dohody může být závazek:

1)    Not to solicit → závazek neoslovovat zaměstnance druhé strany dohody

2)    Not to hire → závazek nezaměstnat nebo nenajímat zaměstnance druhé strany dohody

U dohody, kde je ujednání not to solicit, není vyloučeno straně dohody zaměstnat nebo najmout člověka druhé strany dohody, který chce změnit svého zaměstnavatele a aktivně si vyhledá daný subjekt na trhu práce nebo se ozve na veřejný inzerát.

Podle Úřadu dohody, ve kterých se vyskytuje ujednání not to hire, cílově narušují hospodářskou soutěž a jsou obecně škodlivější než dohody not to solicit, avšak i k těm se Úřad staví striktně.

Na no-poaching dohody můžeme nahlížet jako na dohody o rozdělení trhu a nákupních zdrojů, tj. jako na nákupní kartely, protože zejména:

·      Omezují zaměstnavatelům výběr pracovní síly;

·      Znemožňují zaměstnancům jejich mobilitu → snížení míry inovací u těch odvětví, kde je mobilita zaměstnanců důležitá;

·      Snižují motivaci k investicím do lidských zdrojů; a

·      Snižují vstupy do práce → potenciální snížení množství a kvality zboží,

přičemž všechny tyto důsledky mohou nastat zejména v těch odvětvích, která jsou vysoce specifickými svou odborností, a tedy náchylnější k no-poaching dohodám. Úřad obecně považuje za rizikové oblasti IT sektoru, sportu, vzdělávání, dopravy, vysoce odborných stavebních pracích, elektromontážních pracích apod.

3. Jak se k tomu staví Evropská unie?

Na poli Evropské unie a příslušného orgánu, Komise, neexistují výrazná rozhodnutí, která by poskytla jasný pohled Komise na samostatné no-poaching dohody nebo ujednání, protože bylo vždy rozhodováno spíše v kontextu širšího kartelu. Úřad proto zmiňuje rozhodnutí evropských úřadů na ochranu hospodářské soutěže jiných zemí, které mohou sloužit jako vodítka pro budoucí rozhodování Komise (Výňatky z rozhodnutí můžete najít přímo v informačním listu). Jedním z nedávných zajímavých rozhodnutí bylo rozhodnutí portugalského soutěžního úřadu, které udělilo pokuty v celkové výši 11,3 mil. eur fotbalovým klubům, a to v souvislosti se sjednáním dohody, kterou se kluby zavázaly mezi s sebou nenajímat hráče. Dle rozhodnutí úřadu byla dohoda způsobilá mj. omezit hráčům výběr zaměstnavatele, posílit vyjednávací síly jednotlivých klubů, snížit kvalitu zápasů a v tomto rozsahu také poškodit spotřebitele. Obecně lze ale uzavřít, že na no-poaching dohody Komise nahlíží jako na dohody cílové, proto není potřeba prokazovat negativní účinek na trhu.

4. Specifické případy

4.1. Franšízy

Zajímavým příkladem, kde může no-poaching dohoda obstát, je oblast franšíz. Takovými nejznámějšími franšízami jsou zejména společnosti nabízející rychlé občerstvení (např. McDonald’s). Plyne to zejména z větší fluktuace zaměstnanců, čemuž má no-poaching ujednání předcházet. USA je zemí, která se no-poaching dohodami zabývá mnohem více. Vyplývá to ze statistik, které konstatují, že těchto dohod na americkém trhu v průběhu let přibývá. V USA lze pak typicky tuto no-poaching dohodu připustit, pokud je jen jako doplňková a při posouzení pozitivních a negativních dopadů je vyhodnoceno, že obstojí. V Evropské unii není rozhodovací praxe v této konkrétní oblasti dohod o nepřetahování zaměstnanců, bude se tedy rozhodovat ad hoc.

4.2. Spojování soutěžitelů

Další (dá se říct blokovou) výjimkou, kde se no-poaching klauzule může objevit, je spojování soutěžitelů, tedy fúze a akvizice. Pokud taková klauzule/dohoda může být považována za doplňkové omezení (ancillary restrains), která se spojením přímo souvisí a je pro něj nezbytná, pokud je přiměřená co do rozsahu a trvání a týká se klíčových pracovníků. Komise rovněž uvádí dobu trvání, která je přiměřená v závislosti na konkrétních okolnostech.

S uvedeným přístupem je plně v souladu pozice i praxe Úřadu, který no-poaching ujednání standardně posuzuje a akceptuje v odůvodněných případech jako nezbytná doprovodná omezení pro uskutečnění spojení.

5. Závěr a doporučení pro zaměstnavatele

Obecně lze uzavřít, že jakákoliv dohoda omezující hospodářskou soutěž je pro trh škodlivá a je tak možné jen doporučit se těmto dohodám zcela vyvarovat. Zároveň však v současnosti neexistuje výrazná rozhodovací praxe Komise, tudíž při posuzování těchto dohod je možné vycházet z rozhodnutí evropských úřadů pro ochranu hospodářské soutěže, nebo se například inspirovat USA, kde jsou tyto dohody častější a mají s tímto tématem větší zkušenost.

Jelikož je možné no-poaching dohodu uzavřít také ústně, důrazně doporučujeme zaměstnavatelům:

·      Eliminovat koordinaci nebo spolupráci s jinými zaměstnavateli a svými konkurenty na trhu, a to zejména v politice hledání, oslovování a příjímání zaměstnanců, stanovování jejich mezd, odměn apod.;

·      Nevyměňovat si s jinými zaměstnavateli a konkurenty na trhu strategické a citlivé informace o přijímání zaměstnanců, o jejich mzdách a podmínkách odměňování obecně; a

·      Neúčastnit se schůzek se svými spolusoutěžiteli, kde jsou projednávány mzdy, podmínky odměňování a podobně citlivé informace.

6. Co ale konkurenční doložka podle zákoníku práce?

Zákoník práce v § 310 umožňuje sjednat mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem konkurenční doložku. Tato doložka by však mohla být riziková a pro trh škodlivá, pokud by se více zaměstnavatelů dohodlo, že bude tyto konkurenční doložky se zaměstnanci uzavírat.

Photo by Gabrielle Henderson on Unsplash

‍