Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR)

Dne 13. 12. 2024 vejde v platnost nové nařízení EU o obecné bezpečnosti výrobků (dále jako „GPSR“ nebo „Nařízení“).[1] Nařízení se bude obsahově zaměřovat na povinnosti výrobců, dovozců a distributorů v oblasti zaručování dodávání bezpečných výrobků na evropský trh; mimo to klade požadavky též na provozovatele e‑shopů.

V současné době je v českém legislativním procesu návrh novely zákona o obecné bezpečnosti výrobků, která by mohla nabýt účinnosti do konce tohoto roku.

1.     Proč bylo GPSR přijato?

Jedním z hlavních důvodů je ochrana spotřebitelů před riziky spojenými s globálním trhem a moderními obchodními modely, zejména s rostoucím významem online obchodu. Spotřebitelé dnes běžně nakupují výrobky z jiných zemí, často prostřednictvím internetových platforem, kde mohou chybět jasné informace o původu, bezpečnosti a možnostech reklamace.

Dalším důvodem je zamezení nejednotné regulace mezi jednotlivými členskými státy EU. GPSR nahrazuje dosavadní předpisy v této oblasti, a to především s ohledem na zjednodušení právní úpravy a aktualizaci pravidel pro realitu dnešního tržního prostředí. Výrobcům, dovozcům a distributorům by tak mělo usnadnit orientaci a zajistit konzistentní úroveň bezpečnosti napříč celou Unií.

2.     Definice výrobku

Výrobkem se podle GPSR rozumí předmět poskytnutý za úplatu či bezúplatně, který je určen pro spotřebitele nebo lze u něj očekávat, že bude spotřebitelem používán;[2] nezáleží přitom na tom, zda se jedná o nový, použitý či repasovaný výrobek – úprava se použije na všechny výrobky, které nepodléhají zvláštní evropské úpravě nebo některé z výjimek:

• léčivé přípravky;
• potraviny;
• krmiva;
• živé rostliny a živočichové;
• vedlejší produkty živočišného původu;
• přípravky na ochranu rostlin;
• prostředky používané spotřebitelem k přepravě nebo cestování (pokud jsou provozovány přímo poskytovatelem služby);
• vybrané kategorie letadel (např. historická nebo experimentální); a
• starožitnosti.[3]

3.     Bezpečnost

Obecným požadavkem pro veškeré výrobky dodávané na evropský trh je, aby byly bezpečné. Jde o jeden z projevů dlouhodobého cíle ochrany spotřebitele, na kterém Evropská unie dlouhodobě pracuje.

Bezpečným výrobkem dle GPSR je takový, který za běžných nebo předvídatelných podmínek použití nepředstavuje žádné nebo minimální riziko pro zdraví a bezpečí spotřebitele.[4]

Bezpečnost v souladu s Nařízením se bude posuzovat z několika hledisek, přičemž se bude přihlížet především k:

• vlastnostem výrobku (jeho návrh, složení, obal apod.);
• vlivu na jiné výrobky (pokud se s nimi má předmětný výrobek používat) a který by na daný výrobek naopak mohly mít jiné výrobky;
• prezentace výrobku (označení, věková doporučení, další upozornění);
• okruh spotřebitelů, kterým je výrobek nabízen (např. zvýšené požadavky budou mít výrobky určené dětem);
• vzhled výrobku; a
• funkce výrobku.[5]

Mezi další hlediska, která lze zohlednit při posuzování bezpečnosti výrobku, patří i technické normy (např. normy ČSN/ISO), stav vývoje techniky nebo rozumná očekávání spotřebitelů v oblasti bezpečnosti.[6]

4.     Povinnosti pro subjekty

Jak bylo nastíněno v úvodu, GPSR stanovuje povinnosti především třem skupinám subjektů – výrobci, dovozci a distributorovi – a navíc i provozovatelům e-shopů.

4.1.  Výrobce

Výrobce má nejširší okruh povinností, které GPSR zavádí. Za výrobce se podle Nařízení nepovažuje jen osoba, která fakticky odpovídá za výrobu, ale také osoba, která výrobek uvádí na trh pod svým jménem či ochrannou známkou.[7] Pokud si tedy necháváte vyrábět produkty u jiného subjektu, ale uvádíte tyto produkty na trh Vy pod vlastním jménem, hledí se na Vás jako na výrobce.

Výrobce podle Nařízení musí:

• zajistit bezpečnost výrobků;
• provést interní analýzu rizik a vyhotovit technickou dokumentaci;
• označit výrobek unikátním sériovým číslem či jiným způsobem tak, aby jej byl spotřebitel schopen snadno identifikovat;
• uvést svůj název a kontaktní adresu (poštovní i elektronickou); a
• přiložit k výrobku návod, pokud jej výrobek ze své povahy vyžaduje.[8]

4.2.  Dovozce

Dovozcem je osoba, která na evropský trh uvádí výrobky ze třetích zemí.[9] Dovozce zajišťuje, že výrobce plní své povinnosti ve vztahu k výrobku, který uvádí na trh – pokud by dovozce zjistil nesoulad u daného výrobku, má zakázáno uvést výrobek na trh.

Dovozce dále:

• musí uvádět své kontaktní údaje (název, poštovní a e-mailovou adresu);
• zajistí přiložení pokynů a bezpečnostních informací v jazyce státu, do kterého výrobek dodávají; a
• zajistí bezpečné skladovací podmínky.[10]

4.3.  Distributor

Distributorem je podle GPSR osoba, která dodává výrobek na trh a nejedná se současně o výrobce nebo dovozce.[11] Distributoři mají relativně malý okruh povinností, když musejí především kontrolovat splnění povinností výrobců a dovozců.[12]

4.4.  Provozovatel e-shopu

Ti obchodníci, kteří zároveň provozují e-shopy, mají navíc další povinnosti – tyto povinnosti jsou zaváděny v reakci na nařízení DSA, o kterém jsme Vás na našem blogu již dříve informovali. Na webových stránkách je povinen uvádět:

• kontaktní údaje výrobce (jeho název, elektronickou a poštovní adresu);
• identifikační informace o výrobku (jeho vyobrazení, typ, sériové číslo, číslo šarže atp.); a
• veškerá varování a bezpečnostní informace vztahující se k výrobku.[13]

4.5.  Portály Safety Business Gateway a Safety Gate

Veškeré subjekty mají povinnost ohlásit nebezpečný výrobek, a to:

• všem osobám v dodavatelském řetězci;
• spotřebitelům; a
• dozorovým orgánům (u nás jím pravděpodobně bude Česká obchodní inspekce).[14]

K informování spotřebitelů a dozorových orgánů budou sloužit mj. webové stránky Safety Gate (portál určený pro komunikaci se spotřebiteli) a Safety Business Gateway (portál určený pro komunikaci s dozorovými orgány). Subjekty mají povinnost se do těchto portálů zaregistrovat a pravidelně je kontrolovat, aby nedocházelo k dodávání nebezpečných výrobků na trh i přes vydané varování.

5.     Jak to bude vypadat v praxi?

Představte si výrobce dětských hraček, který uvádí na trh plyšové medvídky. Podle GPSR bude povinen zajistit, aby hračka neobsahovala žádné malé odnímatelné díly nebo škodlivé látky, které by mohly být nebezpečné pro malé děti. Musí testovat a analyzovat rizika a výsledky uvést v technické dokumentaci. Navíc je povinen uvést na obalu jasné informace o věkovém určení hračky a případná varování, například: „Není vhodné pro děti do 3 let“. Také musí medvídka označit jedinečným sériovým číslem, aby jej bylo možné v případě problémů snadno dohledat. Pokud by například došlo ke zjištění, že konkrétní šarže obsahuje závadné materiály, výrobce musí být schopný rychle stáhnout tuto šarži z trhu a informovat spotřebitele prostřednictvím portálu Safety Gate. K plyšové hračce bez dalších funkcí z podstaty věci není potřeba přikládat klasický návod k použití (vyjma např. pokynů k údržbě), je však třeba uvést informaci o tom, kdo ji vyrobil a jak je možné jej kontaktovat.

Dovozce, který z Číny do EU přiváží kuchyňské potřeby, například nože, musí ověřit, že výrobky splňují platné evropské normy– například že dřevěné rukojeti neobsahují škodlivé chemikálie nebo že kovové části nemohou při použití uvolňovat zdraví škodlivé látky. Musí zároveň zkontrolovat dokumentaci od výrobce a pokud zjistí, že nože nesplňují požadavky podle GPSR, nesmí je uvést na trh. Také musí zajistit, aby byly přiloženy návody v jazyce země, kde budou výrobky prodávány (např. v češtině). Musí také balení těchto nožů označit svými kontaktními údaji.

6.     Závěr

Nařízení GPSR se zaměřuje na ochranu spotřebitele a zatím účelem dává vybraným subjektům nové povinnosti. Sankce za nedodržování povinností jsou poměrně vysoké (za nejhorší přestupky hrozí dle návrhu českého zákona pokuty až 50 milionů Kč), zatím však nevíme, kdy dozorové orgány začnou s kontrolami povinností podle GPSR. Již nyní byste se měli připravovat na nové povinnosti, které GPSR zavádí, jelikož 13. prosinec 2024 (datum vstupu Nařízení v platnost) se rychle blíží!

‍

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS.

[2] Článek 3 bod 1 GPSR.

[3] Článek 2 odstavce 1 a 2 GPSR.

[4] Článek 3 bod 2 GPSR.

[5] Článek 6 odstavec 1 GPSR.

[6] Článek 8 GPSR.

[7] Článek 3 bod 8 GPSR.

[8] Článek 9 GPSR.

[9] Článek 3 bod 10 GPSR.

[10] Článek 11 GPSR.

[11] Článek 3 bod 11 GPSR.

[12] Článek 12 GPSR.

[13] Článek 22 odstavec 9 GPSR.

[14] Článek 9 odstavec 8, článek 11 odstavec 8, článek 12 odstavec 4a GPSR.

‍