Novela zákona o obchodních korporacích: #2 Člen voleného orgánu

29. 9. 2020
4 minuty čtení

Úvod

Jak jsme již před časem avizovali, postupně Vám do konce roku budeme prostřednictvím našeho blogu představovat novinky, se kterými přichází novela č. 33/2020 Sb., ohledně úpravy zákona o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK).

V tomto článku se zaměříme tentokrát na přepracovanou úpravu členů volených orgánů kapitálových společností a družstev, která se odklání od obecných pravidel stanovených dosud lex generalis občanským zákoníkem (dále jen OZ) a stanoví vlastní speciální pravidla právě v ZOKu.

Původní úprava v OZ

Dle dosavadního ust. § 154 OZ bylo možné, aby zástupcem právnické osoby ve voleném orgánu mohla být další právnická osoba. Rovněž pak i tato mohla být zastoupena další právnickou osobou atd. Mohlo tak docházet řetězení její struktury a potažmo nemožnosti reálně dohledat odpovědnou fyzickou osobu, která jejím jménem skutečně jednala a po které by mohly být vyžadovány případné odpovědnostní následky.

Nynější podmínky

S účinností novely, která se datuje k 1. 1. 2021, se však možnost právnické osoby být zástupcem člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva zrušuje. V ust. § 46 ZOKu se stanovuje povinnost právnickým osobám (společnostem s ručením omezeným, akciových společnostem a družstvům), aby ve volených orgánech byla přehledná organizační struktura ve formě pověření konkrétní fyzické osoby, která je bude v tomto orgánu zastupovat a která splňuje požadavky pro výkon funkce člena. Subsidiární aplikace OZ je vyloučena. Novela cílí ke zvýšení právní jistoty třetích osob především vložením nového odstavce ve zmíněném ustanovení, který zní:

“(3) Je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala..."

Nejedná se o změnu zcela novou, kterou bychom již neznali.  Normy OZ umožňovaly v případě neurčení fyzické osoby zastupování členem statutárního orgánu právnické osoby. Takovým členem mohla být právě další právnická osoba. Uvedená alternativa se však již nadále nepovoluje u kapitálových společností a družstev. Vyžaduje se tak jasné a přehledné stanovení zástupce, který bude zapsán v obchodní rejstříku.

Důsledky

V případě, že právnická osoba neustanoví svého zástupce do 3 měsíců od vzniku volené funkce v orgánu společnosti, resp. nebude-li v této lhůtě zmocněnec do obchodního rejstříku zapsán, funkce právnické osobě zaniká. Zmocnění fyzické osoby jako zástupce právnické osoby a její zápis do obchodního rejstříku je nezbytnou náležitostí, aby vůbec mohla být zapsána sama právnická osoba jako člen tohoto voleného orgánu kapitálové společnosti.

U kapitálových společností a družstev, které budou mít jako člena svého voleného orgánu právnickou osobu v době nabytí účinnosti, se v přechodných ustanoveních v bodě 5. dává prostor ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti novely pro zápis fyzické osoby  - pověřeného zástupce právnické osoby. Pokud tak nesplní, funkce člena právnické osobě zanikne.

Závěr

Jako vůbec celá koncepce novely ZOKu směřuje nové ust. § 46 odst. 3 ZOKu ke zvýšení míry transparentnosti a přehlednosti. Hlavně u kapitálových společností se mohlo stát, že dohledání skutečného aktéra jednání a rozhodnutí, které právnická osoba jako zástupce společnosti v rámci jejího orgánu činí, nebylo snadné. Zákonodárce tak dává najevo zájem na ochraně třetích osob, které mají s takovými společnostmi co dočinění.

Další čerstvé novinky, které s sebou novela bude s počátkem roku přinášet, Vám ukážeme v dalším díle. Abyste si jej nenechali ujít, přihlašte se k odběru článků, na které Vás upozorníme emailem.


Autor článku:
Michaela Hálová

Michaela Hálová pracovala v Cisek na pozici právního asistenta.