Webinar je cizí ochranná známka

15. 7. 2020
4 minuty čtení

Úvod

Pravděpodobně každý se již setkal s označením webinar (česky webinář) pro označení semináře, který probíhá online a účastníci se k němu mohou připojit odkudkoliv přes webový prohlížeč nebo aplikaci. V době koronavirové krize webináře nabyly na důležitosti a společnosti je častěji začaly využívat jako alternativu ke standardním cestám vzdělávání. Nyní se zejména v německých médiích objevila informace, že některé německé společnosti užívající označení webinář obdržely předžalobní výzvu z důvodu porušení práv k zapsanému označení Webinar (zde například heise.de).

Existence známky Webinar

Přestože označení webinar je hojně užíváno i ke komerčním účelům, jedná se o platně zapsanou národní německou ochrannou známku, a to již od roku 2003, která byla později v roce 2013 prodloužena (dle německé databáze ochranných známek). Nedojde-li k jejímu zrušení, vyprší až v březnu roku 2023. Vlastníkem je jistý Mark Keller s uvedenou adresou v Malajsii. Jaké by tedy teoreticky mohlo mít důsledky užívání označení Webinar pro komerční účely? Požívá stále toto označení ochrany i po tolika letech od zápisu, když je běžně používáno?

Zdruhovění ochranné známky

Ochrannou známku lze mimo jiné na návrh zrušit, jestliže ochranná známka tzv. zdruhověla ve smyslu čl. 20 písm. a) Směrnice, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách. Nastane tak, pokud se v oblasti obchodu stalo označení obvyklé pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána ochranná známka. Osoba dovolávající se zrušení ochranné známky z uvedeného důvodu výše musí však zdruhovění prokázat.

Zdruhovění ochranné známky také může přivodit její vlastník sám, a to za předpokladu, kdy je chráněné označení sice neoprávněně užíváno třetími osobami, nicméně vlastník to strpěl. Následkem toho ochranná známka není spojována výhradně s původně chráněnými výrobky a službami, ale dané označení se stane typickým pro celou skupinu výrobků a služeb. Pro posouzení zdruhovění označení je rozhodné vnímání ochranné známky relevantními spotřebiteli, včetně vlivu veřejnosti, která se podílí na obchodování se zapsanými výrobky nebo službami (viz rozsudek SDEU ze dne 29. 4. 2004 ve věci C-371/02 „BOSTONGURKA“).

Naopak správnou cestou, jak předcházet zdruhovění, je důsledné užívání ochranné známky s uvedením informace o její ochraně či snaha bránit jakémukoli neoprávněnému užití. V minulosti došlo ke zdruhovění původně chráněných označení jako linoleum, hoover nebo walkman, která jsou dnes již volně užívána a nepožívají žádné ochrany.

Rizika spojená s užíváním označení Webinar

Ochranná známka Webinar je stále zapsanou ochrannou známkou, proto může požívat ochrany. Jedná se ale o velmi obvykle užívané označení pro skupinu virtuálních seminářů u relevantní veřejnosti. Tomu nasvědčuje i fakt, že slovo webinar je obsaženo například v oxfordském slovníku. Navíc vlastník ochranné známky Webinar dle dostupných informací dříve strpěl její užívání a nijak nebránil užití, čímž umožnil zdruhovění tohoto označení. Proto se dnes jedná sice o zapsanou ochrannou známku, ale pravděpodobně zdruhovělou - je možné žádat u německého národního úřadu její zrušení. Ostatně několik žádostí o zrušení dle německé databáze úřad DPMA nedávno obdržel.

Závěr

Dle našeho názoru je tak minimální šance, že by soud v případném sporu nadále přiznal označení ochranu právě z důvodu zdruhovění. Navíc ochranná známka je zapsaná pouze jako národní na území Německa. Společnosti, které nabízí virtuální semináře, se proto s největší pravděpodobností nemusí obávat žaloby ze strany vlastníka ochranné známky Webinar. Dokud však nedojde ke zrušení ochranné známky, soud by posuzoval každý jednotlivý případ porušení individuálně.

Aby vlastníci ochranných známek obecně předešli zdruhovění své ochranné známky, doporučujeme se aktivně bránit při jejím sebemenším neoprávněném užití. Obzvlášť pak v těch případech, kdy je předmětné označení populární pro dané výrobky a služby u veřejnosti, která často ani nemusí vědět o existenci ochranné známky.

Photo by Allie on Unsplash


Autor článku:
Mgr. Jan Přívora

Jan Přívora pracuje v Cisek na pozici advokátního koncipienta. Je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Věnuje se zejména právu informačních technologií a ochraně duševního vlastnictví.