NFT a autorské právo

7. 1. 2022
5 minut čtení

Zatímco před pár lety, možná i měsíci, jsme se mohli o potenciálu NFT bavit s jistou dávkou skepse nebo snad i nedůvěry, dnes je jeho vzestupná tendence nezpochybnitelná. NFT, tedy nezastupitelné tokeny, se těší čím dál tím větší popularitě a nejsou už jen pro fajnšmekry a early-adopters, ale dostávají se i do života běžných lidí. NFT jako takové jsou však díky svému systému spojeny s mnoha právními výzvami, na které prozatím legislativa nestihla reagovat. Ve spoustě ohledech se tak v oblasti NFT dostáváme do určitého právního vakua, čehož se velké množství subjektů snaží využít či zneužít. V dnešním článku se stručně podíváme na část této problematiky, a to na vztah NFT a autorských práv.

Pokud vás problematika zajímá více, můžete se 31. 1. 2022 zúčastnit našeho webináře, na kterém budeme pro nakladatelství C. H. Beck přednášet o úvodu do problematiky NFT.

Obecně o NFT

NFT jako nezastupitelný token v blockchainu nabízí nespornou výhodu určitého typu digitální certifikace. Zatímco zastupitelné tokeny, například bitcoin, nebo třeba peníze mohou být v zásadě nahrazeny za obsahově stejný token, u nezastupitelných tokenů směna za obsahově stejný token nemůže nastat nikdy, protože představují unikátní a rozpoznatelné vyjádření virtuálního aktiva nebo hmotného aktiva (převedeného do digitální formy). Zápisem NFT navázaného k určitému aktivu do databáze na bázi blockchain tak vznikne naprosto unikátní „certifikovaný“ digitální soubor. Podstatě NFT a jejich využitelnosti jsme se věnovali v jednom z našich předchozích článků[1].

Zjednodušeně lze tedy říci, že každé NFT je „jedinečné“, z podstaty věci je však zřejmé, že může existovat více NFT, které se sice odlišují zápisem v blockchainu, ale obsahem, na který odkazují, se shodují. Unikátnost každého NFT, respektive originalita či jeho původ, pak, alespoň teoreticky, může zvýšit jeho hodnotu. Současně NFT může odkazovat (ale nemusí) na digitální podobu fyzického díla. Problematika autorství a určitého křížení autorských práv k fyzickému dílu a k jednomu či více NFT pak prozatím není nijak právně komplexně upravena, přesto se již dnes objevují poměrně problematické situace. 

Vztah NFT a podkladového autorského díla

Důležité je, že ke vzniku NFT nemusí existovat fyzické podkladové dílo. NFT sice může vzniknout z jeho digitalizované verze, podkladové dílo ale může existovat i čistě jen digitálně. Vlastnictví NFT ale neznamená automaticky také vlastnictví či autorská práva k podkladovému dílu. Častým, ale mylným, dojmem bývá, že NFT je určitým způsobem digitálním právním titulem k fyzickému originálu nebo důkaz o originalitě fyzického díla a může tedy sloužit k certifikaci toho, že vlastníte opravdový originál, případně že elektronické dílo, na které zápis NFT odkazuje, je vlastním dílem jeho autora. V některých případech tomu tak samozřejmě být může, rozhodně to ale není primárním účelem NFT a ani takto nejsou NFT běžně využívána. Namísto toho je NFT spíše „doklad“ o propojení hmotného či nehmotného díla se zápisem, jenž však může vytvořit kdokoli - tedy jak sám tvůrce díla, tak rovněž třetí osoba.

Na druhou stranu je nespornou výhodou NFT, že díky zápisu v blockchainu je originalita NFT mnohem snadněji prokazatelná než třeba u fyzicky vytvořeného obrazu. Původ, stejně jako veškerou transakční historii, lze v zápisu jednoduše dohledat - jakákoliv dispozice s NFT se promítne do zápisu. Je nicméně zásadní si uvědomit, že zápis jako takový se váže výhradně k nezastupitelnému tokenu, nikoliv k podkladovému dílu nebo čemukoliv dalšímu.

Vlastník NFT tedy není osobou, která by jakýmkoli způsobem mohla užívat podkladové dílo. Nemůže ani bez dalšího zakázat vytváření kopií podkladového díla, ať už fyzických, digitálních nebo i NFT, nebo jejich jiné užití. Nositel práv k podkladovému dílu zůstává i nadále stejný. NFT a podkladové autorské dílo jsou ve své podstatě dvě různé věci. NFT je tak pouze nehmotnou věcí odvozenou od jiné věci, tedy derivátem. A tak si sice můžeme koupit NFT Mony Lisy[2], ale už jen selský rozum nám řekne, že to z nás nedělá držitele autorských nebo jakýchkoliv jiných práv k obrazu v Louvru. 

Zásah do autorských práv k podkladovému dílu

Do diskuze o vztahu autorského práva, fyzických či elektronických děl a NFT se rozhodla zapojit také iniciativa Global Art Museum (GAM). Využili k tomu obrazy z Rijksmuseum v Amsterdamu. U většiny děl ze slavných sbírek tohoto nizozemského muzea již uplynula doba trvání majetkových autorských práv a jsou tedy volně k užití. Muzem navíc velkou většinu digitalizovalo a samo dokonce veřejnost podporuje k užívání těchto děl[3], což by v případě, že by byla tato díla byla stále chráněna majetkovými autorskými právy, nebylo bez souhlasu držitele majetkových autorských práv možné. Z Rembrandtovy Noční hlídky[4] si tak zcela legálně můžete nechat udělat třeba obal na mobil.

Toho využila iniciativa GAM a z open access děl z amsterdamského muzea vytvořili NFT a zveřejnili je na tržišti OpenSea. To způsobilo velký rozruch, protože velká část odborné veřejnosti se stavěla proti tomu, aby GAM takto prodávalo NFT, která vizuálně odpovídají open access dílům cizích autorů. Již dříve se pro situaci, kdy někdo tvrdí, že je nositelem majetkových autorských práv volného díla, vžilo označení copyfraud

Ve výsledku se ukázalo, že ze strany GAM šlo pouze o chytrý marketingový tah a nikdy neměli v plánu díla takto prodávat[5]. Naopak, jednalo se o určitý druh reklamy na jejich umělecký záměr, kdy z neživých obrazů dělají živé. Za použití animací díla rozpohybují a tyto výsledná díla budou (s vědomím autorů) prodávat mimo jiné jako NFT.

Podobně jako GAM může postupovat každý, jelikož za účelem propojení se zápisem NFT využili volná díla, a tak originál NFT s vyobrazením Rembrandta může vytvořit, vlastnit a obchodovat každý, originál fyzický ale samozřejmě ne. Takový postup je sice legální, ale o etické správnosti bychom mohli pochybovat. 

Vytvoření NFT z autorského díla třetí osoby

Za situace, kdy vytváříte NFT z díla, jehož jste autorem, případně ke kterému vám svědčí odpovídající práva, bude vše v pořádku. Stejně tak v případě, že podkladovým dílem je dílo volné, jak je uvedeno výše. Problematické však bude vytváření NFT z díla, ke kterému vám nesvědčí žádná práva a zároveň ani nejde o žádné open access dílo. A to, bohužel, není ani dnes situace ojedinělá. Objevily se zprávy třeba od umělce WeirdUndead, který svoje díla jako NFT našel na Open Sea[6], případně o obdobné situaci umělce CorbinRainbolt[7].

V obou případech byla NFT z jednotlivých tržišť stažena po stížnostech autorů. Otázkou ale zůstává, zda se v tomto případě jedná o zásah do autorských práv. Zásadní totiž je mimo jiné posouzení toho, zda jde vytvořením a zveřejněním NFT o nedovolené užití autorského díla. Rozšiřováno nebo jinak užito totiž není dílo samotné, ale jeho nezastupitelný token, který je sice sám o sobě originál, ale jak je popsáno výše, nemá spojení s původním chráněným dílem. 

Je totiž důležité vzít v potaz, že NFT není originálem podkladového díla a ani jeho kopií, ale pouze tokenizovanou verzí díla. Ta v blockchainu nenese dílo samotné, ale pouze odkaz na dílo uložené na jiném místě.  V případě, že odkaz míří na originální digitální dílo, tak lze teoreticky hovořit o tom, že by vytvoření NFT nemuselo být zásahem do autorských práv, neboť nedochází k užití díla jako takového, ale pouze k odkazu na něj. Navíc NFT samotné v sobě nese pouze zapsané informace a metadata a v podstatě odkazuje na soubor, který může být uložený jinde. Nákupem NFT se tak stáváte vlastníkem přinejlepším informací nebo metadat, které jsou s NFT spjaty, nikoliv díla jako takového. Situace se samozřejmě mění v případě, kdy odkaz uložený v metadatech neodkazuje na originální podkladové dílo, ale na dílo, které samo o sobě zasahuje do majetkových autorských práv třetích osob, tedy jde například o neoprávněnou kopii originálního díla.

Samotný nákup NFT ale může být doprovázen smluvními podmínkami, ať už individuálními nebo podmínkami tržišť, které v sobě obsahují ustanovení o majetkových autorských právech. Bez dohody o převodu majetkových práv (pokud je v daném právním systému převod možný, jinde se může jednat o udělení licence) v podmínkách nebo v dohodě mezi vámi a prodávajícím, ale majetkovými autorskými právy k podkladovému dílu automaticky nedisponujete.

NFT prodejci si tak mohou určit své vlastní podmínky, pokud tím nepřekračují právní limity. Například Mike Shinoda ze skupiny Linkin Park prodává některé nahrávky jako NFT a stanovuje si následující striktní podmínky: “Only limited personal non-commercial use and resale rights in the NFT are granted and you have no right to license, commercially exploit, reproduce, distribute, prepare derivative works, publicly perform, or publicly display the NFT or the music or the artwork therein. All copyright and other rights are reserved and not granted.[8] Z takového uvedení je jasné, že žádná rozsáhlá licence s nákupem takovéhoto NFT spojena není.

Naopak někteří prodejci NFT přistupují ke smluvním podmínkám vztahujícím se k prodeji NFT velmi kreativně. Společnost Daystorm prodávala NFT vytvořené z digitalizovaného originálu kresby Jeana-Michela Basquiata Free Comb with Pagoda s tím, že v podmínkách uváděla, že transakcí získá kupující práva duševního vlastnictví k dílu „navždy“. Současně měl mít kupující možnost zničit fyzické podkladové dílo. Správce pozůstalosti Jeana-Michela Basquiata se proti takovému postupu ohradil a uvedl, že byť je NFT vytvořeno z originálu podkladového díla, tedy pravděpodobně se souhlasem vlastníka majetkových práv (tato skutečnost ale nebyla dosud výslovně potvrzena), je to právě správce pozůstalosti, kdo spravuje veškerá osobnostní autorská práva k Basquiatovým dílům. Daystorm tedy nemůže podle jeho názoru tvrzená práva mít, a tedy ani převést. Toto NFT bylo nakonec z tržiště OpenSea zcela staženo. 

Umělec Damien Hirst pak vytvořil dílo s názvem Currency, složené z 10 000 NFT, kterým odpovídá 10 000 fyzických podkladových autorských děl. V průběhu července 2021 měli zájemci možnost za 2000 dolarů NFT koupit. Tato NFT se aktuálně dále přeprodávají a stále rostou na hodnotě. Z pohledu autorského práva je totiž zajímavé, že součástí těchto NFT jsou i majetková autorská práva k odpovídajícímu fyzickému autorskému dílu s tím, že vlastníci NFT se musí ve lhůtě jednoho roku od prvního prodeje těchto NFT rozhodnout, zda chtějí vlastnit NFT nebo fyzické dílo. Podle jejich volby bude pak druhá varianta díla zcela zničena. V rámci prodeje tak dochází k převodu majetkových autorských práv k fyzickému autorskému dílu (který je dle lokální právní úpravy možný), případně dokonce může, se souhlasem autora, dojít výhledově i k jeho zničení.

Závěr

Jak plyne z výše uvedeného, velkým lákadlem u NFT tak není primárně získání práv k podkladovému dílu, ale jedinečnost. Čím méně stejných NFT existuje (když vezmeme v potaz, že mohou být stejná vizuálně, ale jejich zápis v blockhainu nikdy stejný nebude), tím atraktivnější budou pro kupující, a tím větší bude jejich tržní hodnota. Jde vlastně o takovou obdobu hokejových kartiček. Čím vzácnější, tím lépe. Ale ani vlastnictvím hokejové kartičky nenabýváte autorská práva k fotce hokejisty.

Pokud se chystáte kupovat nebo i vytvářet NFT, měli byste být obezřetní k autorským právům třetích osob (i když tato problematika je stále diskutována, jak uvádíme výše). Současně, pokud budete svoje NFT prodávat, měli byste věnovat pozornost smluvním podmínkám tržiště a dobře si zjistit, jaká práva společně s NFT převádíte nebo licencujete.


Photo on Unsplash by Surface


[1] https://akcisek.cz/cs/blog/fenomen-non-fungible-tokens

[2] Vytvořené NFT Terencem Edenem, zapsané v blockchainu, jehož podkladovým dílem je právě vyobrazení známého obrazu, je dostupné zde.

[3] Toto vyplývá přímo z open data policy na oficiálním webu muzea.

[4] The Night Watch, Rembrandt van Rijn, 1642.

[5] Více se můžete dočíst třeba z twitterového příspěvku GAM ze dne 15. 3. 2021. 

[6] Jak uvádí na Twitteru ve svém postu ze dne 9. 3. 2021.

[7] Viz twitterový příspěvek účtu Corbin Rainbolt ze dne 10. 3. 2021.  

[8] Mike Shinoda NFT Terms jsou dostupné zde.

Nenechte si žádný nový článek uniknout.

Pokud se přihlásíte k odběru článků, budeme Vám zasílat novinky v souladu se zásadami ochrany osobních údajů.

Autor článku:

Mgr. Bc. Veronika Šemberová

Mgr. Bc. Veronika Šemberová je advokátkou v advokátní kanceláři Cisek. Zaměřuje se na právo sociálních sítí a e-commerce (B2B i B2C). Veronika se také zajímá o právo v módním průmyslu a průmyslový design.

← Zpět na blog
Sdílejte tento článek na sociálních sítích:

Tyto webové stránky využívají soubory cookies v souladu se zásadami použití cookies. Pokud si cookies nevypnete ve Vašem prohlížeči, souhlasíte s použitím cookies.